Estel z Města Budějovic

  Dlouho jsme nemohli sehnat černou drsňačku, jinou manžel nechtěl, až se ozval pan Prázdný, že má štěňata a je tam černá fenka. Tak jsme se jeli podívat a přivezli domů Estel z Města Budějovic a dostala jméno Cida. Od staré Cidy téměř k nerozeznání. I teď když probírám fotky do galerie mám problém je rozeznat.

    Norování, teď už bezkontaktní, zvládla na výbornou. Noru zvládla za 9,8 vteřiny a byla vyhlášena vítězem. Horší hlasitost na stopě a měkčí srst ji do chovu nedostaly. Na poli totiž nehlásí vůbec, ale jděte s ní do lesa. Tam hlásí každou stopu a nikdy nezapomene ověřit noru, jestli nevoní. Pokud tam něco je, tak to je rachot. Dnes je Cidě 10 a půl roku a užívá si důchodu. Ale ven stejně chodí, protože nechat ji doma samotnou, to by sousedi moc rádi nebyli.

1.5. 09

 Dneska přijela za paničkou kamarádka, panička vzala můj obojek a dokonce vodítko - to jsem neměla skoro 7 let - a jeli jsme s kamarádkou. Tak jsem si říkala, co se bude dít. Dojeli jsme do lesa, kde na nás čekali myslivci. Začala jsem něco tušit. Potichu jsme šli lesem, pak mě panička vzala na ruku a sundala obojek. Už jsem začala tušit. Tenhle rituál provozuje panička na nácviku na noře. No vonělo to krásně, tam bude zrzka! A taky jo. Byla to nora umělá pro přírodní lišky do tvaru U. Řvala jsem jak ďas a najednou se u konce nory objevil lliščí ocásek. Panička tam doběhla a už bylo lišče v kleci. štěkala jsem pořád a za chvilku jsem paničce natlačila lišče druhé. Lidi si něco povídaly, pak odkryli kotel a on byl podhrabán. Tak jsem jim ukázala, kam mají kopat. A opravdu, byly tam ještě 4. Asi jsem vyprovokovala i Adýska - tomu se loni norovat vůbec nechtělo, ale když mě viděl, nabudil se tolik, až páníček koukal. Tak jsem si šla opočinout a mládí vpřed. Adýsek taky nedáví (já už nemám moc zubů) tak panička vytáhla liščata zase živá. Pak jsem jeli zase jinam, tam nebylo nic. Tak jsme šli ještě na jednu noru, taky umělou, tam nic, ale o 3 m dál bylo vyhrabáno. Tak vyrazil Adýsek. A hlásil a hlásil a ve druhém vsuku vykouklo lišče, už velké zrzavé. Tak se zase kopalo. Já jsem hlídala vsuk, občas mě panička pustila do nory, jestli se mi to lišče povede vytáhnou, protože tam nedosáhla. No ven se mu nechtělo. Kluci od kopání hlásili, že už jsou na liščatech a tak šla panička tahat. Já jsem zatím poslušně čekala kousek dál. Panička hlásila minimálně dvě černá liščata, že by dva vrhy v jednom? A taky jo. Panička tahala z jedné strany a její kamarád Čenda z druhé, ani ty liščata nestihli  počítat. Nakonec tam zůstalo jedno, na které nemohli ani z jedné strany. Tak tam pustily Čendovo jezevčíka Glena, ten dáví a taky jo. Tak pak počítali liščata a výsledek 18 živých a jedno mrtvé.