Cida od Borového potoka

Náš první papírový jezevčík. Drsňačka s měkčí srstí a chyběl jí zub. Tak na práci.

 Když ji někdo viděl doma na gauči, tak si myslel, no jo gaučák, ale to ji neviděl na noře a na naháňkách. Makala jako ďas.

    Aby měla jednou štěňata, nakryli jsme ji trpasličím jezevčíkem, protože byla hrozně drobná. Měla jich pět, ale přežily pouze 3. Jednufenku si vzal děda na norování, ostatní šli na "gauč" .Malinká makala jako čert, těch vynorovaných liščat bylo dost, dostala se i tam, kam se standart nedostal.

  Bohužel tragicky uhynula ve věku 5 let.