Dřevěné norování

Ve čtvrtek odpoledne mi synovec říkal, že pod složeným dřevem u jejich bytovky viděli lišče. Dědovo Lovka se tam nevešla a tak jsme se domluvili, že v pátek dopoledne přijedu s Cidou, ta je přece jen drobnější.

Dřevo bylo složené na starých paletách a tam se Cida taky nevešla. Zalezla ale mezi obě hranice, dostala se nad lišče a tam vytrvale hlásila. Odvolat se nedala a tak jsme po půl hodině hlášení začali pomalu odklízet narovnaná polena, opartně, aby náhodou nepřimáčkly psa.  Když jsme oklidili polena z první palety, Pepča si lehl a posvítil, kde je liška. Byla zalezlá ještě asi metr daleko, střílet jsme nedalo, protože tam byla Cida, byl z ní vidět jen kousek zadku.

Tak jsme odklízeli  dál.  Asi v půlce druhé palety se mi za zadek povedlo vytáhnout Cidu a Pepa vleže lišče malorážkou střelil. Stejně jsme museli použít hák, abychom lišče vytáhli.

Cidě jsme mrtvé lišče dali za odměnu pomordovat, co by to bylo za norování, kdyby nebylo co mordovat.

Ještě uklidit odklizené dřevo zpátky a bylo po dřevěném norování. Pepča to komentoval slovy  zlaté kopání!

Ještě malý dovětek - při Pepčovi v pátek stála sama Diana, dopoledne lišče a večer srnec.