Konečně úspěšný dosled

Tak jsme se konečně dočkali. Panička prasátka na posedu a Bára úspěšného dosledu.

V 1.30 v úterý v noci mi konečně přišli prasátka, na 200 m přes louku, za záda, už jsem se s nimi v duch pomalu loučila a najednou se začali vracet. Přišli tak 20 m pod posed. Bachna jako mamut, odhaduji tak 120 kg a za ní 10 lončáků kolem 40- 50 kg. Selata nikde, tak jsem to na jedno zkusila. Prase po ráně značilo zásah na předek, ale jalo se mě opouštět. Dostřelovat jsem se neodvažovala, nebyla jsem si jistá. Tak jsem poslouchala a zaslechla ho, jak láme v lese. Čenda mezi tím přišel od svého posedu a divil se, že prase neleží.

Jedu pro psa. Doma jsem vzala jenom Báru, Cápota se pěkně vztekala, že nikam nejede.

Báru jsem připla na barvářský řemen a že budem hledat nástřel, když najedkou Barča zabrala a hurá přes louku, přesně kudy mě prasátko opouštělo. Takový fofr, že jsem si ani nestihla rozvítit čelovku a spoléhala na Čendu, který svítil za mnou. Na kraji lesa buch a už jsem ležela na zemi. Tak zastavit Báru, rozsvítit čelovku a hurá dál. Báru evidetně nebavilo čekat až se panička vymotá z maliní a ostružiní. Asi po 200 m se před Bárou ozvalo zachrochtání. Volám na Čendu, že je prase živý, ať připraví flintu, já jí nechala v autě. Pustila jsem Báru navolno a v momentě rachot. Bára prefektně hlásila a prase stavěla, párkrát obdržela buchanec než se mi ji podařilo odvolat, aby Čenda mohl prase řádně dostřelit - slechem tam, slechem ven.

Bára si pak prasátko řádně pocuchala a zahlásila. Povedlo se mi přestřelit mu oba přední běhy a škrtnout hrudní kost- no prostě "kuchyňská" rána. Prostě neumím střílet nakrátko. Příště o 5 cm výš.

Následovalo kudy tudy z lesa ven, řemen za ryj a jali jsme se prase táhnout z lesa na cestu, kam by se dalo dojet autem. To nám připadalo, že to prase má snad metrák a ještě na praseti pověšenej jezevčík. Naložit prase do auta, domů, dát si na Lovu zdar, prase nechat pocuchat ostatním psiskům, aby jim nebylo líto, vyvrhnout, pověsit, dát si znovu na Lovu zdar a v půl 6 do postele.

Prase by sice do rána zhaslo, ale díky šikovnosti Báry bylo ušetřeno pomalého zhasínání a já mám velkou radost, že Bára nezklamala. Doufám, že jí to vydrží do zkoušek.